lenka robinson yoga

YOUR LIFE IS IN YOUR HANDS
BUT
YOUR HANDS ARE MOVED BY GOD,
so you can relax, at least a little?, maybe?

godfrey deveroux

změny od září

namaste přátelé,

věřím, že léto vás objímá přátelsky a dovolujete si opravdu vypnout, načerpat, doplnit zásoby energie..

protože se nám blíží první den září a s ním i pravidelné lekce, píšu vám ohledně změn, které nastanou v následujícím roce.
jak už někteří víte, jsem v požehnaném stavu a chystám se brzy na dovolenou, mateřskou tedy :)

1. a 8. září ještě odučím ranní i večerní lekce v úterý v yogame.
od 15. září přebere ranní lekce báječná laura crowe kratochvílová a večerní bude učit honza zahradník lekci iyengar jógy.
co se týče karma yogy ve čtvrtek, sledujte www.karmajoga.cz pro aktuální info.

na mých stránkách bude vždy aktuální info, najdete tam hromadu inspirace na čtení, hudbu, videa jógových sestav..
kdo ví, co bude za minutu, týden, natož za 8 měsíců...každopádně, třeba se opět uvidíme na podložkách duben, květen...dám včas vědět...

těším se na vás příští týden.
užívejte dalšího tropického víkendu, nalaďte se příjemnou chladivou jóga praxí, třeba výživnou regenerační šavásanou, která je možná přesně to, co potřebujete.
pojďme být šťastni, že jsme naživu, plní dechu, tance, radosti, smutku...zázrak nad zázraky..v tomto lidském těle, jaký to ale obrovský potenciál .

děkuju vám za vše, vaše lenka


 

 

KAMBODŽA 24. 1. - 10. 2. 2014

tak jak to tak už někdy chodí, tak se některé věci sesypou, rozsypou nebo alespoň trošku rozkutálí před cestama. jedna jogínka cestu musela zrušit, druhá je nemocná s tímhle, třetí s tímhle...já lehla s chřipkou, se kterou si netykám a takhle intimně ji opravdu neznám. ale to jsou přesně ty události, chvíle života, kdy jsme postaveni životu přimo v tvář, ne zrovna tu tvář, kterou bychom si sami vybrali a všímáme si našich reakcí na to co je a vidíme, jak a pokud nás naše praxe podporuje a jak nás vyživuje. jestli máme tendenci se s tím co je prát, nebo to okamžitě příjímat a důvěřujeme ve význam současného dění jako nevyhnutelného. neustálá praxe, která je velmi svůdná, jakoby mě jednou táhla do úplného přijetí a odevzdání se a zároveň mi mé mentální nánosy a vzorce a představy jak by co mělo být! přemlouvaly jinam, do né tolik klidného bytí.

každopádně jsem vděčná své praxi, všem svým učitelům, rodině a přátelům, že mě tou to cestou doprovázejí a podporují. a podporují mě hlavně v tom, abych si sama se sebou "sedla", byla, poznala se a pak, v tichu a klidu okamžiků věděla úplně přesně co je potřeba dělat, nedělat, říkat, neříkat...a důvěřovala...

po litrech zázvoru, cibulí, jablek, ženšenu..s pomocí heavy duty léku:) farmaceutického průmyslu, odpočívání... jsem připravena na cestu do kambodži, která se vlastně počala před 2 lety v indii s jogínama č. 1, kde jsme si tak plánovali naší další cestu za dva roky. chtěli jsme jet do země možná tentokrát budhistické, napr. thajsko, sri lanka, vietnam, kambodža, laos...

a přípravy začaly v srpnu 2013 a jak už to tak chodí, tak šup a dnes večer už se letí. těším se nesmírně na moc prima partu, poznání nových krajů, dobré jídlo, pohodu, klid, harmonicku praxi, procházky po pláži, plavání, dobrou knížku, nebo jen takové to uplné vypnutí, kdy opravdu není potřeba vůbec nic, ani knížky, ani hudby, jen nasloucháte žbluňkání vody, ptáckům, přírodě, božství....tak na to se MOC těším.

na ostrově nebudu pravděpodobně ani signál, ani wifi, tak nebudeme v kontaktu...ale až třeba wifi bude, tak vám sem třeba i něco připíšeme...

  

 

 INDIE s jogínkama 2013, cola beach, goa

hmm, tak si tak balím před cestou do kambodži, kam vyrážíme s jogínama v pátek a došlo mi, že jsem se ještě ani nedostala k napsání shrnutí cesty naší minulé, indické.

do roka a do 3 dnů, říkají...no, byl to náročný rok, co jiného k tomu říct.

 

17. ledna 2013 se narodila jógová výprava 7 krásných žen, která se vybarvila do magických barev, jak jen to v indii jde. vyrazily jsme z prahy přes istanbul do bombaje. počáteční očekávání by se dalo krájet, naše radost a nadšení by se vešlo do několika extra zavazadel a mohly jsme se skoro nedoplatit. letiště v instanbulu mam moc ráda, malé a útulné, dobrý turecký čaj, burek, baklava..

v bombaji nás přivítali řidiči z hotelu residency fort mumbai, kteří nás bezpečně zavezli až na místo, do srdce mumbaje. tentokrát jsme zůstaly v bombaji déle a proto jsme se ubytovaly v centru města, což je 2-3 hod. od letiště a bylo to opravdu moc fajn si jen tak procházet okolí a seznamovat se s denodenním ruchem města.

po potřebném odpočinku, občerstvující sprše jsme vyrazily do města, omrkly jsme india gate, colabu a najedly se za doslova asi každá 30kč v jedné z místních restauraček, kde bylo jídlo vynikající, autentické, chutné a na nic si nehrálo.

další den jsme měly domluvenou celodenni prohlidku města s báječnou paní, která nám vše krásně a příjemně vysvětlila (jogíni z cesty minulé do indie chápou moc dobře, jak příjemné to tedy bylo, mít parádní průvodkyni)

tentokrát jsme se zajely podívat do slumů dharavi, poté venkovní prádelny, obídek byl neskutečně vynikající ve vegetariánské restauraci samrat. jedly jsme thali, mnoho malých mističek s různými omáčkami, luštěninami, polívkou, rýží, indickýma plackama, sladkostma....

pokračovaly jsme do zahrad malabar hill a hanging gardens a západ slunce jsme pozorovaly v zácpě u chowpatty pláže, musím podotknout, že když už v zácpě, tak v tu chvíli a přesně tam. nádherný výhled.

den byl výživný, plný intenzivních pocitů, vůní, vjemů, obrazů, barev...od fascinujících koutů slamů, poznání toho mála co nám chtějí oficiálně ukázat, radostného jazyka, který byl při obědě nadšen, zkoušen, kolikrát zmaten, každopádně šťasten při obědě, přes obdivování fauny a flóry v zahradách, mystiku, ticho v klášterech (ženy, mám na mysli to nečekané místo několika temples, kam nám průvodkyně vzala, jak se to jmenovalo?)

den jsme zakončily večeří v báječné restauraci soam.

po večeři jsme slyšely bubny, zvony..a šly za za zdrojem jak mouchy za medem...třeba. došly jsme do magického hinduistického kláštera babulnath temple, kde jsme se zúčastnily naprosto elektrizujícího, do každé buňky procházejícího rituálu aarati. takový den to byl!!!

brzy dalšího dne nás čekal přelet do goa, blížily jsme se k vysněnému ráji na zemi, kde prý meditace jde sama a harmonie s ryzí čistou radostí se stane vámi. let byl rychlý bezproblémový a na letišti na nás už čekal majitel a jógový učitel a jeden z nejčistších lidí co jsem kdy měla čest poznat, Pardeshi. jeho radost a úsměv byly naklažlivý. po cestě nám koupil kokosy a čokoládu a povídal a smál se a bylo nám moc pěkně. cesta byla od letiště v goa ještě asi 2 hod., postupně jsme sjížděli do užších a užších ulic, uliček, polních cest...cestu doprovázel západ slunce a ještě za posledního světla jsme byly s ženama svedky, kde budeme dalších 12 dnů trávit náš život.

a přátelé, bylo to přesně tak, jak slibováno, naprostý ráj na zemi. několik prostých dřevěných chatiček na pláži, jógová shala - prostor na praxi- přímo u vody, no prostě nádhera. připravili nám kulturní program, místní tanec s ohněm a poté večeri, kterou nám s láskou připravil další z nejbáječnejších lidí na světě (ani nevím, kde má srdce, jak se mu vejde do těla, je tak velke a otevřené) Dharmesh a jeho dvě super ženy asistentky Shoba a Bharati, které jsme si také velmi zamilovaly.

 

večer jsme byly vděčné za odpočinek a spánek s doprovodem mořské filharmonie, který nás ukolébal. ranní a večerní  praxe na pláži byly opravdu hluboké a naše malá skupinka každým dnem rostla na duši a blíže k sobě. vlastní večerní meditace na vyhřátých kamenech při západu slunce jsou k nevysvětlení a boské nožky procházející po pláži a pocity dětské čisté radosti si snad také nechám pro sebe, vždyť víte.

náš milovaný člověk a kuchař našich vděčných těl a duší Dharmesh byl pro nás všede a kdykoli. připravoval báječný brunch a večeře, vařil nám nejchutnější masala čaj a dokonce nám s Pardeshim několikrát v kuchyňce ukázali magii indického vaření od srdce. Dharmesh mi každé ráno přinesl na terásku do chatky čerstvě uvařenou masalu, kterou jsem si, ve slastném, trochu ještě ospalém ránku, náruživě vychutnávala. 

postaráno o nás bylo opravdu jak ve vlastní rodině. Pardeshi sám je opravdový, dobrý a čistý člověk, který má báječný smysl pro humor a k tomu je velmi moudrý, neskutečná kombinace. Cítily jsme se všechny velmi bezpečně (dokonce i některé jogínky, které spaly díky myšímu příběhu, ve venkovní jogové shale:) 

užily jsme si i masáží přímo na místě v "salónu". na pláži je jen jedno další místo, kde se ubytovává velmi málo klientů jen tak na den, dva. pláž jsme tedy měly úplně pro sebe, největší luxus!

jeden den jsme si vyjely na celodenni výlet. tentokrát na farmu tropical spice, do panjimu, old goa a různých hinduistických chrámů po cestě. báječné dobrodružství, krásné kostely ve staré goe, tržiště v panjimu, koření na farmě. 

samozřejmě jsme také musely jet na proslavené trhy v anjune, které jsme si užily s ženama i při minulém výletu. tolik barev, vůní, chutí...no, stálo to opravdu za to.

voda byla nádherná, písek horký a v ráji jsme si moc odpočinuly. přecetly knihy, pověděly životní příběhy, nasmály se jak malý holky, s takovou radostí...

celkově byl tento výlet do indie opět báječný, jsem moc vděčná jogínkám, které se vypravily na naši společnou cestu, našim ochráncům po cestě, všem a všemu, co naši cestu podpořili. 

děkuju ženy za společnost a podporu, bylo to s vámi úchvatné...

om shreem maha lakshmi namaha 

                                            

CESTA DO INDIE S JOGINAMA 

24.2. - 8.3. 2012

GOA, MANDREM BEACH 

 

...zacalo to vse v kvetnu v hlavici, jogovem centru, kde jsem poradala vikendovy seminar. spiskaly to Eliska a Radka, které se chtely pridat na lod me srpnove cesty do indie/nepalu. když jsem zdvorile odmitla jejich specialni pritomnost s tim, ze je to cesta ma osobní, tak zasadily seminko naší predjarni indicke cesty. s hladovyma ocima cestovatelek za dobrodruzstvim si vyzadaly pobyt u more kolem unora/brezna. musim rict, ze seminko vypravy zasadily velice pevne a hluboce, protože ten samy vecer v praze jsem uz zhavila google a hledala nase utociste. několik tydnu, emailu, konverzaci, kalkulaci, spekulaci...a byl na svete pevny plan jet do goa, mandrem beach, ashiyana centre. v cervnu, na chorvatskem jogovem pobytu se nejak vse suskandou rozneslo a měli jsme uz skupinku cca 13 lidi.postupne se pridali další, az nas bylo 18 + 1. 

vse se zdalo byt tak blizko a pritom tak moc v dalce...az se to zacalo blizit rychleji a bylo to skoro za dvermi...zacalo se o nasem vyletu vice mluvit, vice planovat, kupovat potrebne, balit a uz byl sraz na ruzyni. samozrejme par dni před odletem jsme si ještě zazili stresiky se stavkou na letisti ve frankfurtu, přes který jsme měli let. nakonec stavka skoncila, chteli mit asi volny vikend, to se nam hodilo, v patek jsme v klidu odleteli a pry v pondeli opet zacali. sesli jsme se na ruzyni něco po 6te rano a opredeni dobrou naladou a cestovni energii se vypravili přes odbaveni dal.  jedna slecna uz byla na miste, ucastnila se ucitelskeho kurzu primo na mandrem beach a dasli slecna priletela z izraele o den dele. takze nas cestovalo 17. leteli jsme tedy přes frankfurt a pote uz hura mumbai. cesta byla bezproblemova a pohodova. na letisti na nas cekaly taxiky, jak bylo domluvene a vzaly nas do krasneho hotelu keys nestor, kousek u letiste.  

rano, po vynikajici snidani (měli idlis, pakory, omelety, kase, masalu...)jsme vyrazili na celodenni vylet po mumbai. radostni a hladovi po novych zazitcich, jsme se usadili v a/c buse a vyrazili do colaby, asi 1,5hod. od letiste. u brany indie nastoupil teror! tedy, pruvodkyne, mam na mysli...prisna pani urednice pro statni spravu, která ma vždy hlavni slovo a vždy ma pravdu:) vse bylo jako v rychliku, zavelela: "ted rychle ven, vyfotit branu indie a nazpet do busu, bus tady nemuze stavet." vsichni byli trosku v soku, zmateni, chteli na zachod...tak se proste skupinka rozprchla do všech stran, autobus zacal okruzni cestu kolem a chudak Eliska, která zustala jedina v buse, netusila co se deje, proc uz po 20te vidi ten samy okruh:)  ja byla ve skupince, která sla na zachodky verejne, klasicky indicke. myslim, ze cena byla 2 rupie a někdo me pozval. pokud jste chteli curat, museli jste vystrcit lokty ven a skoro se s zenskejma indickejma poprat:) ty by vas fakt nepustily...dost vtipny zazitek. pozdeji jsme se dozvedeli, ze druha skupinka sla na zachodky do luxusniho hotelu taj mahal, dostali teple rucnicky na ruce, vse ciste, suche...extremy zacinaji. uprostred chodniku, kde vam z jedne strany nabizeji pozehnani, darky vseho druhu, chteji almuznu, proste na vas jen mluvi, sahaji...tak jsem si rikala, kdepak mam asi svou skupinku a jestli se opet sejdeme. nemam cislo na p. teror a bus nevidim.

hmmmm...nakonec bus prijel, vsichni jsme nastoupili a nez mohla p.teror spustit, tak jsme si museli par věci vyjasnit. vynikajci zkusenost v komunikaci, pani byla stavnata, neflexibilni  a ne prilis laskava. když mlatila mikrofonem na sklenene okynko mezi nami a ridicem, tak jsem si rikala, jak si to ještě uzijem:) nakonec jsem i ja dostala slovo, nasli jsme kompromis a po schuzce se zastupci cestovni kancelare v muzeu gandhiho, se vse krasne urovnalo. no kde lepe a jak jinak, ze?! prosli jsme si 2 krasnyma zahradama s vyhledem na mumbai, twin towers, chowpatty beach...vecer si dali dohromady veceri v centru mumbaie a bylo moc fajn.  

po veceri jsme měli sanci se trosku projit po okoli, pokochat se vecerni branou indie. nekteri zazili emocni natlak maminek s maminkama, ten byznys zebravych zen, které vas vlaceji do obchodu, kde majitel uz predem vi, ze dava turistce ryzi nebo mleko, které pak zebrava indka prinese a dostane za to peníze. bylo jich tolik a ty jejich oci..cesta do hotelu a další den odlet do goi...tedy skoro i ne.. objednane taxiky na urcitou vcasnou dobu neprijely, mely zpozdeni skoro 50 min. a ja zazivala od nuloveho stresu i vyssi hladiny stresu, který jsem neustale prodychavala:) nakonec jsme vse stihli, do letadla nastoupili, v goa vystoupili a do autobusu směr mandrem opet nastoupili. cesta byla moc prijemna, asi 2 hod. krasne vyhledy na more, palmy, plantaze, barevne vesnice. na miste nas privital nadherny, indicky, rajastansky kral Chandra, tedy ne kral, ale pochazi ze státu kralu a hlavne meho nejoblibenejsiho města rajastanu - jaisalmere. nabidl nam caj masalu, nebo zazvorovy caj (to bylo k dispozici každý den 24 hod., velmi prijemne), usadil nas ve vzdusnem altanku a trosku poinformoval.                   

postupne nas ubytovali do absolutne nadhernych eco styl domecku a chaticek. ten den jsme se privatli s arabskym morem, skocili do jeho rozdovadenych vln a z nas se staly rozdovadene, radostne, deti. nepamatuju takoveho smichu. tak bohate a plne jsem se uz nesmala, fakt nevim. asi mi spadl kamen ze srdce, stres...ze jsme vsichni na miste, vse je v pohode a muzu castecne vypnout. vecere byla neskutecne chutna, mivali jsme každý den cervenou ryzi, nejaky druh cocky, fazoli, syr panyr, mix salatu, sabzi, zakusek...varili nam hodni, pokorni a mili nepalsti kuchari, které jsme velmi milovali! vecer jsme měli info schuzku v jedne z joga shal, plne kvetin, janter, svicek..nadherna atmosfera a velmi prijemne oficialni privitani. 

na miste jsou 3 jogove mistnosti - joga shala, jedna je kulata se zdi a další 2 jsou bez zdi, palmy jsou uprostred, prorustaji strechou...vyzkouseli jsme si všechny 3 a všechny mají něco do sebe. po par dnech jsme měli trosku strach (a myslim, ze opravneny:), z padajicich kokosu. takze najednou vsichni chteli byt dobrovolne bud na plazi, nebo ve zdene joga shale:) zazili jsme totiž kokos a jeho pad primo skrz strisku naší venkovni joga shaly, pekna dirka tam zustala..kazde rano jsme měli 2hod. joga lekci, kde jsem postupne pridavala asany a delku/intenzitu pranajamy. odpoledne obden byla 2 hod. lekce formou workshopu, kdy jsme si vzajemne ukazovali provadeni pozic, jak to vnimame, jak je potrebujem pozmenit.

 měli jsme cas na otazky a detailnejsi probirani technik, na které v normalni 90min. lekci není tolik casu. na miste byla samozrejme i yoga nidra:) na plazi jsem jogovali nekolikrat, obzvlast hluboka byla praxe mesicniho pozdravu vecer, kdy jste celili k mori a videli nadherne zapadajici slunce a osvicene more, nebo jste celili na druhou stranu a tam vas vital skoro plny mesic, zarivy, celistvy...velmi meditativni, hluboka lekce. ranni lekce jogy na plazi, privitani slunce...byla také velmi silna a zustane navzdy se mnou. jogini a joginky byli jak zacatecnici, tak i docela dosti pokrocili, tak bylo zajimave vyjit vsem vstric a najit urcitou stredni cestu..myslim, ze vsichni jsme si to moc uzili a každý se ponoril do hlouby a poznal nova zakouti, moznosti, provalil zdi a celil "demonum", aby se pote vynoril lehci, radostnejsi a jasnejsi. 

 tady je video ashyiana centra:  http://www.youtube.com/watch?v=inyU-b3Xc5o

prekvapive v noci, hlavne v chatickach, byla strasna zima. netusila  jsem, ze budu nakonec potrebovat 4 deky, svetr, teplaky a upletene ponozky od Barunciny maminky:) hmmmm, s tim jsem opravdu nepocitala. přes den bylo cca 35c s neustalym vetrikem, ale v noci opravdu zima. po asi 4 dnech nastoupila pani vlhkost, s kterou se tak dobře znam (me navstevy v indii jsou vždy v mimosezone, kdy je vlhkost nejvyssi) a přes noc bylo najednou tepleji. stranou sla 1,2,3 deky, teplaky, ponozky...vyhled z chaticky na more byl k nepopsani, zapad slunce, vlny, jejich huceni... 

                                                                                           

první den na plazi zacaly nakupy a plazovi prodavaci měli vanoce, no a jogini vlastne taky:) zacalo smlouvani, formovala se nova pratelstvi, rodiny, proste bylo veselo. ve stredu jsme vyjeli na hippisacky trhy do anjuny. pry, ze nam staci par hodin, rikali jogini...a nestihli jsme skoro nic. nekteri se nedostali na plaz, která byla nadherna, nekteri se ani nedostali dal, nez jsou tibetske ctvrti prodavajicich..vseho bylo hodne, lidi, zbozi, hluku, tepla...batohy praskaly ve sveh, nakupni horecka v jednom proudu:) jakoby najednou byl clovek transformovan a prenesen do ery hippies, pohodovi zapadaci, jejich deti, jejich zbozi..naprosta pohoda. v sobotu jsme jeli na nocni trhy, kde hrala ziva hudba, tancovalo se, prodavalo, pilo, jedlo, kourilo...vylo opravdu veselo.  

v pondeli jsme měli celodenni vylet, kdy jsme vyrazeli z ashiyany rano v 9 a vratili se vecer v 11. jeli jsme na farmu koreni, kde nam znali Raju ukazal zahradu a plantaze jejich rodiny, vse nam vysvetlil, my hadali, co je co a bylo to vse velmi zajimave. peprovniky, kavovniky, vanilky, kurkuma, bananovniky, muskatovy orech, betelovy orech...a sloni..nekteri se s nimi projeli, nekteri i vysprchovali, vykoupali:) na zacatku na uvitanou nam dali caj s cardamomem, citronovou travou a malou svacinku a na konci jsme měli obed v talirich z bambusu. obed zacal slivovici z kesu - feni, ohniva:) dal jsme popojeli do temples-chramu ganeshe a shivy a také do stare goi do 2 kostelu. portugalsky vliv je citit vsude a panjim i stara goa jsou stylem dosti podobny kocinu z keraly. docela jsem vitala klidne siroke chodniky, silnice,méně aut, méně lidi a vice klidu..sice to nebyla "uplna indie", ale naznak tam byl:) v panjimu jsme den zakoncili veceri v pure veg restauraci, unaveni, hladovi, spoceni..ale tak stastni! měli jsme masala dosu i chola bathuru:) mnam a mnoho dalsich dobrutek. pro me vrcholem vecera byla prochazka na trhy, kde jsme si pro pritomnych par lidi nechali pripravit paan, betelovy list s betelovym korenem,fenyklem, vapennou pastou, papayou...to se zvyka po jidle. indove to zvykaji i s tabakem a plivou ruzne po zemi, stenach, proto vsude cervene skvrny. vyrazy pritomnych byly k nezaplaceni:))) takove radosti a veseli. chutnalo to moc dobre, korenene, sladce a dobře se pak travilo. 

...pokracovani 

ani se mi nechce verit, ze uz utekl mesic od naseho prijezdu zpet do cech. cas tak leti, obzvlaste asi, když si život tak uzivame, ze? v prubehu mesice se nakupily další krasne zazitky..prijel muj oblibeny ucitel Godfrey Devereux a jeho moudra manzelka Olivie a stravila jsem s nimi další ze 6ti dennich modulu  ucitelskeho kurzu. s Klarkou Hetzmanovou a bajecnou partou  jsme si vsichni uzili vikendovy seminar ve spalenem mlyne. jak ja moc dekuju za vas všechny, vasi podporu, energii, trpelivost, chut a usili se necemu naucit a zkouset..tak jsem vdecna, jak se vse paradne tvori, deje, kupi, presne tak jak ma.. 

během mesice jsem stále cerpala z duse indie, z jeji energie, z nasich zazitku. popijela jsem si masalu cajik, zapalila tycku, koukla znovu na fotky a procitala zpetne vazby joginu/joginek. radost, spokojenost a pohoda me hrala na dusi a tento 2tydenni zazitek bude naporad se mnou. 

prislo nam vsem, ze bychom tam nejradeji zustali dele, ze vlastne 10 dni primo v centru nam nestacilo:) tak jsme si na vse zvykli, nasli si svůj rytmus,mista, prochazky, zvyky, oblibene aktivity a nez se nadejes, uz se jede domu. poslední den se dokupovaly poslední darky, naposledy se vylehavalo a slunilo, pila se skoroposledni masala, fotilo se a duse se loucily. vecer jsme měli jako darek na rozloucenou koncert, hrali panove na sitar a tabla, vsude svicky, romantika...bylo to moc krasne, pusobive, dojemne. dekujeme ashyiana centru! bylo to velmi mile. pote jsme měli poslední dychanek, zpivali jsme mantry, rozdali si darecky, sdileli..rano jsme praktikovali na plazi a driv, abychom nemuseli spechat s balenim a vsechno stihli. joga na plazi byla bajecna, vetrik nas hladil po tele, vychazejici slunce hralo a vlny more nam hraly do kroku..nebo slunecniho pozdravu:)  po joze se ještě nekteri ponorili do vln a vychutnali poslední objeti more a silu stisku vln. při zaslouzene poslední snidani jsme si lahodili nad kazdym soustem. bylo o nas tak krasne postarano a tak nam bylo chutne uvareno!  

kolem 12te pro nas prijel bus a jeli jsme cca 1,5hod. do goa, na letiste. let goa-mumbai mel zpozdeni. to nam ale vůbec nevadilo,protože jsme měli asi 8 hod. cekani v mumbai na let do mnichova. let byl v uplnem klidu, rychly, bezbolestny. v mumbai se od nas oddelila Sarka, ta zustavala v indii ještě 2 tydny, prijel za ni manzel. nas plan byl setkat se s nimi kousek od letiste v restauraci, během naší cekaci doby. udelali jsme proto vse, ale vypadalo to, ze nez by nam dali bagly do uschovny, vyckali jsme obrovskou frontu na taxi...a vůbec tam dojeli, tak mame mozna hodinu na setkani a opet bychom museli nazpet. vsichni jsme usoudili, ze radeji tedy zustaneme na letisti a pockame. uvelebili jsme se před letistem, obcerstvili se bohate a pozorovali probihajici potkany:) a jejich hry. byli jsme plni zazitku, radosti a povidali, povidali a povidali. velmi rychle to uteklo, obzvlast protože musite potom projit tolika kontrolama a vyckat tolik front.  

let do mnichova mel zpozdeni. docela zazitek. pospichali jsme, abychom to stihli, ale zrovna v mnichove byly nejprisnejsi kontroly a to i když jsme jim jasne naznacili, ze lufthansa mela zpozdeni a my pospichame na navazujici let. vůbec je to nezajimalo a nechali nas v klidu vyndat vsechno z tasek..do toho člen naší posadky:) trpel zaludecne a neustale si musel odbihat a ulevovat, chudinek! takze to nam do kroku taky nepridalo. samozrejme jsme byli snad v poslední odletove brane, tak se nam zdalo, ze jsme kilometry daleko. na miste uz byli nekteri, ti uz cekali i v transferovem buse. pani letistni mi sdelila, ze na nas cekat nemuzou, ze za 5 min. bus odjizdi a letadlo musí odletet. rekla jsem tu situaci lidem v busu, at klidne leti, ze zbytek nas poletime pry v 11hod., místo v 7 rano. jak autobus odjizdel, zbytek lidi prichazel...ale nic naplat, proste nepockali. par lidi od nas odletelo. pry pak ještě letadlo cekalo asi 15 min. i se schudkama.  zhrouceni jogini, unaveni, zaludecne slabi, pajdajici...jsme dosli k okynku lufthansy, kde mi bylo sdeleno, ze let 11,30 je skoro plny a nas muzou dat az do letu kome 16hod. nebo preletet přes frankfurt do prahy. v tu chvili jsem videla, jak se jogini drzi, aby to tam neznicili a pana slovy nerozcupovali:) byli jsme tak unaveni a tohle byla poslední kapka. zadna omluva, zadne souciteni, proste nic. nejak jsem v sobe nasla dost energie a jako ta medvedice se "prala" za medvidatka. vyzadala si omluvu, jidlo, piti, lounge (to nevyslo)..kdyz bylo vse vyrizeno, ze nektere poleti v tech 11,30,měli jen par mist a  zbytek přes frankfurt, tak to padlo i na me. silena unava, tezko od zaludku...ale v tu dobu uz medvidata byla opet radostna, uz si zvykla na situaci, krasne se adaptovala, tak tam byla ted pro me. milacci mi vzali batoh, koupili pepsi, preclik, byli naprosto uzasni. tak jsme si to moc sikovne prohodili:)  

                                                                                      

zakonceni teda bylo dobrodruzne a ne tak docela spolecne, coz nekteri (ti brzkeho odletu) brali hodne spatne. musim ale rict, ze to je presne ono, joga v praxi. tyhle věci se deji, my proste měli celou dobu stesti, ze nam vse bajecne klapalo a dostali jsme davku az na konci naší cesty:) ted uz je to usmevny zazitky, ale v tu chvili to bylo velmi zajimvave a velmi dobry "material" pro pozorovani sve mysli a jejich reakci.  

 

zbyly nam nadherne zazitky, vzpominky, pratelstvi..hlubsi jogova praxe, vetsi porozumeni a vdek za i male nakouknuti do matky indie. 

dekuju indie, dekuju mili jogini a joginky, kteří jste byli tak bajecne sehrani a adaptabilni a v pohode! 

myslim to uplne vazne, dekuju vam za duveru, za moznost se od vas a skrze vas ucit.. 

om namo narayanaya 

 

zdravim vas pratele z indie! srpen 2011

leteli jsme s bratrem Petrem a Marti turkish airlines a vse probehlo naprosto pohadkove a hladce. na letisti v praze jsme potali uzasnou Martinu Ziskovou, ajurvedskou lekarku, ktera letela kam jinam...nez take do indie. takze krasna spolecna cesta:)

ve 4 rano na letisti v delhi cekal Krshna s objednanym taxi a pred nami jeste kus cesty. presne, 7 hodin sileneho dobrodruza. myslim, ze pro Petu "vrele" privitani do indie. poprve...velky sok! rano jsme dorazili celi a zdravi do hotelu narayana kunj, kde byl nadherny vyhled na hory, zelen..neco malo ve meste pojedli, pozdravili par kravek, privitali se s gangou a sli se natahnout.

vecer jsme byli trosku mimo, ale uz si pomali zvykali...no, nekde asi pomaleji:) zmenili jsme hotel, jsme ted v green hotel view, kde jsem byla pred 5 lety s manzelem. jsou tu velmi pratelsti a napomocni. je to ciste, dobra cena a blizko k aarati.

 10.8. jsme v indii, rishikeshi uz tyden a jsme zajeti v prijemnem dennim programu.snazime se kazdy den zajit k nekomu na jogu, vyzkouset ruzne styly, ucitele. nas hotel ma k dispozici nadhernou yoga shalu se vsemi pomuckami, takze to je velmi prijemne. s Marti jsme se oddaly blazenosti ajurvedskych procedur a hned na zacatku jsme si naplanovaly 3-4 dny plnych masazi (ryzova, olejova, pudrova..., masaz hlavy, shirodhara-pomale stekani oleje na celo, lokalni zahrivani zad, krku, oci..) je to opravdu bozi:)

jak jsem tusila, tak jido si zde VELMI uzivame! maji tady i jihoindicke speciality, ktere mi moc prirostly k srdce (nebo k zaludku:) pri minule navsteve Keraly. nejradeji mam dosu na vsechny zpusoby a samozrejmemomos.

take milujeme mistni mango, banany a papaju. tak sladke, jako divine nectar:)

nechci to zakriknout, ale pocasi nam zatim preje. je vlhko, ale pres den skoro neprsi. vetsinou jsou bourky a dest pres noc a ve dne sviti slunce a par mracku si to vykracuje po obloze. 

vcera jsme vyrazili na celodenni vylet do haridwaru, sli jsme se podivat na mansa devi temple. lanovka nejela, tak jsme vyrazili pesky 1.5km do kopce. spolecnost nam tvorily desitky opic, mistni zebraci a svati (tezko nekdy rozpoznat, kdo je kdo) na konci naseho vyslapu jsem mela pocit jako na konci bikram joga lekce. ma pitta konstituce to nesla tezce:) v temple jako vzdy chteli vsude penize, za kazde pozehnani chteji nejaky cash, od nas 100x vyssi, samozrejme. je to vycerpavajici a clovek trosku ztraci iluze nebo jakekoliv naivni idee mel. kazdopadne zajimava zkusenost. opet jsme byli tercem vsichni se s nami chteli fotit, takova fascinace belochama me opravdu fascinuje*cesta dolu byla prijemnejsi...az do te chvile, kdy jsme meli "stret" s NI. tezce jsme hledali mistecko, kde si v klidu sednout, odpocinout a nacerpat novych sil. vecer jsme se vydali naharidwar aarati, coz  bylo naprosto specialni, srdce zahralo, zavlhcilo oci, dusi pohladilo...samozrejme se nam pak nejaci "mistni knezi" snazili vnutit mantry a pozehnani a za ne z nas vyzdimat penize. unavne! musim priznat*ale obrad opravdu nadherny! 

byli jsme se podivat v Sivananda centru, je to rozsahly komplex DIVINE LIFE SOCIETY, vcetne charitativni nemocnice, ashramu, temple, yoga shala...

blizko u gangy je Sivananda kutir, kde swami Sivananda zil. probihaji tam ted kazdy vecer aarati. je to fascinujici a velmi zajimave si prochazet jeho bydleni vcetne obleceni, nadobi, loznice, nabytku...specialni hluboke misto*jai swami Sivananda!

 

14. 8. rishikesh

tak uz nam zbyva jen par dni v tomto hlavnim meste jogy. do dne i noci nas privital krasny monzun, ktery to mysli smrtelne vazne. dnes rano nas vzbudila opice, ktera se za oknem snazila dostat dovnitr a pohled na jeji "zubaky" a zvuk, ktery vydavala, bylo jako z nejakeho hororu. pak prisly jeste 2 dalsi, aby bylo veseleji...a bylo:) vse mam natocene, az se vratime, rada se podelim o divadlo kamosek:)

vcera jsme byli na koncerte sitar, tabla, harmonium a take predstaveni indickeho tradicniho tance kathak, bylo to fajn. jinak si stale velmi pohodujeme, odpocivame, jogujeme, jime dobrutky, cteme...uz se ale pomalu organizacne chystame na cestu do delhi a potom, uz jen s brachou, vyrazime do nepalu! hura, to bude taky parada.

15. 8.

monzun pokracoval...cele dve noci a cely vcerejsek. blyskalo se hrmelo se, cely koncert se del. presne pocasko na postylku, cajik a knizku. to byla parada! jak je prijemne nic nedelat a v klidu si odpocivat, pospavat, polehavat...cist, meditovat. dnes rano nas vzbudil dalsi dil monzunoveho serialu, ale tentokrat se nebe umoudrilo, otevrelo trosicku prostor slunci, hory se na nas konecne opet usmaly a bylo hned veseleji. jeste jsme vyrazily na cesty v plastenkach a s destnikem, ale brzy nebylo potreba. ganga je neskutecneho objemu! divoka, sialena GANGA:) pred 5 lety, kdyz jsem tady byla s garym, tak to byla ganga takova  hodna, mirna, jemna zena, i nas prevazeli lodkama z brehu na breh. to ted neprichazi v uvahu, takova sila. 

dnes jsme vyzkouseli jinou lekci/ucitele jogy. myslim, ze ted uz vim opet lepe, jak moc je potreba prijit na lekci s otevrenou mysli, mysli zacatecnika, bez ocekavani a predsudku. s trpelivosti velikosti slona a egem velikosti mravence.  byt nepopsanym papirem a pouze vstrebavat to, co je nam nabizeno. ale je to tedy vyzva, pratele:))) kdyz se praktikuje venku, jste spoceni a mouchy si vas velmi oblibily. kdyz indove okolo vubec neciti potrebu byt ticho, ba naopak, jeste to zesili:) kdyz kazdou intenzivni silovou pozici drzite taaaak dlouho a pan ucitel si chodi okolo a povida s kolemjdoucima. kdyz neni zadna savasan...hmm, zajimava zkusenost urcite. ale lekce byla zdarma, to bylo prekvapeni! to je poprve, co po me v indii nikdo nechtel penize*

prvni varka knih je poslana domu, to bude poctenicko:) zitra mame posledni cely den v rishikeshi. 

dnes byla krasna aarati, nebylo mozne sedet na schodech, ganga si vse privlastnila*mantry naplnene virou, laskou a sounalezitosti. dobrou noc pratele, objimam*

22.8. kathmandu, nepal

 namaste z nepalu:) cesta z rishikeshe do delhi byla moc prijemna. nas ridic byl opatrny a auto bylo bezpecne, takze jsme si zazracne i trosku pospali*v delhi jsme se rozesli a na 2 tydny rozloucili, nase cesty s Marti a jejim manzelem se opet zkrizi v delhi pri odletu. pobyt v delhi byl kratky a jemne sileny:) je to chaoticke mesto a v tuto chvili probihaji vsude po indii mirumilovne protesty na podporu protikorupcniho programu/zakona. takze pokud neni normalne lidi, aut, rikshaw...v delhi dost, tak ted jsme si to uzili plne*prosli jsme si red fort, sri digambar jain mandirsikh temple, connaught place, mnoho dalsich zajimavych mist, ulicek, bazarku...

let do kathmandu probehl naprosto v lehkosti a pohode. na letisti jsme si zaridili viza a sli najit taxi...a jake me tam cekalo prekvapeni...muj manzel me prekvapil a priletel do nepalu!!! vubec jsem o tom nevedela a jeste porad jsem trosku v soku:)

vcera jsme se prosli na hlavni namesti kathmandu durbar square, zrovna probihal svatek narozeni/objeveni krishny. tolik barev, radosti, zivota...prochazeni ulicek smerem na namesti je take zajimavy zazitek, vsude obchudky s latkama (kazda barva ma desitky odstinu...), domaci potreb, obcerstveni, domaci potreby (koupila bych nam do kuchyne hned vsechno:), vice latek...do toho MNOHO lidi, motorky, auta, psi...zadne kravky. a porad je to pocit vetsiho klidu a miru, nez chodit takto v ulicich v indii*

dnes jsme vyjeli na vylet do boudhnath, jedno z mych nejoblibenejsich mist..nachazi se tam hlavni budhisticka stupa, mnoho budhistickych klasteru v okoli pro zvnitrneni, studium budhismu, meditacni pobyty... nejdriv jsem si obesla celou stupu a roztocila modlitebni kola s mantrou OM MANI PADME HUM na rtech*na hlavnim namesti s touto budhistickou stupou je neskutecna  atmosfera, lidi jsou ponoroni do manter, modliteb, duchovnich praktik, nikdo vas neotravuje,nic nenabizi,neprodava...panuje obecne pozehnana nalada. nepalske zeny v tradicnim satu, budhisticti mnisi a mnisky v jejich fialovem rouchu, obycejni lide, kteri si prichazeji pro pozehnani, turisti..

je fajn si zajit do okolnich ulicek a uzivat si atmosferu klasteru, barev, kvetin, architektury. tentokrat jsme si to krasne nacasovali a vesli do jednoho klasteru zrovna ve chvili, kdy zacinal hodinovy ritual mnichu. usadili jsme se a byli svedky budhistickeho zpevu, odrikavani manter, uziti hudebnich nastroju...zustali jsme tam opravdu dlouho a v jednu domu mi prislo, ze jsem se mentalne a emocne dostala do takoveho klidu, skoro polospanku, jako kdyby napul "zhypnotizovana" hlubokymi hlasy mnichu. takova kuriozitka, ktera myslim stoji za zminku. na zacatku, uz ale v prubehu manter a odrikavani spisu, obchazel mlady mnich ostastni starsi mnichy a rozdaval jim lahev coca coly:) i my, prihlizejici, jsme dostali*kdyz nam mnich colu podaval, zacal mu  nahlas zvonit mobil*bylo to cele tak legracne bizardni a absurdni:) to bych si v zivote neumela predtim predstavit, v budhistikem klastere, uprostred ritualku, cola a mobil:) hmmm...casy se meni*

v mistni male restauracce jsme si dali tibetsky chleb a samozrejme MO MO, jak jinak:) a tibetskou nudlovou polevku thenthuk sli jsme tam cilene za majitelkou, starsi pani, ktera je velmi vstricna a mila. jidlo bylo vynikajici a citila jsem tam mnoho pece a lasky* 

na dalsi 2 dny jsme se mistnim busem dopravili do nagarkotu, nadherneho maleho mistecka ve vysinach, pryc od udoli kathmandu, pryc od smogu, pryc od lidi nabizejici non-stop drogy, tygri mast...a doufali jsme, ze i v obdobi monzunu budeme mit rano pri vychodu slunce stesti a uvidime hory, ktere jsou v teto dobe zakryte vetsinou mraky. ubytovali jsme se opet ve stejnem hotelu, kde jsme byli pre 5 lety (peaceful cottage:) a byli jsme velmi spokojeni. vsichni byli velmi pratelsti a napomocni. pobyt v nagarkotu byl jak balzam na dusi, takove ticho, klid, nadhera priroda, zelen odstinu uzasneho, vyhled do hor, do udoli...a samozrejme bozske mo mo (ano, musim uznat, ze na mo mo jsme byli zavisli a pripoutani a to ciste sattwicky:) rano v 5,20 jsme vysli na nejvyssi terasku v hotelu a pozorovali ten bozi vytvor. vrsky nejvyssich hor jsme videli a byli jsme pozehnani jejich majestatnosti obe rana*jai himalaya! prvni noc jsme zazili bourku a hromy, ktere nas naprosto sokovaly. hromy byly tak hlasite, ze se kazda bunka v tele rozvibrovala a cakry se roztocily o stosest:) nebo jednoduseji, lekli jsme se jak blazen...dalsi den jsme vysli,nebo jsme se chystali:) na 3hod. prochazku po udoli, ktera nam byla doporucena. po nocnim desti byly cesticky krasne rozmocene a dosti klouzave. asi 1 min. potom, co manzel zkonstatoval, ze mu to fakt klouze, tak jsem sebou tak hodila a upadla na zada, s pokrcenou pazi za zady, ze jsem snad takovou bolest uz dlouho nezazila*myslela jsem, ze jsem si vykloubila rameno a nemam pazi, ale po zkontrolovani jsem zjistila, ze tam stale je:) to byla nasi 10min. prochazka udolim. vyhled byl krasny, to musim uznat:) rameno a celou pazi citim doted, tak snad si to sedne, abychom si mohla opet plne uzivat asanove praxe, ktera byla pote dosti omezena. v tu chvili jsem si plne uvedomila, opet, kolik lidi zije s chronickou bolesti, zranenim, omezenim tela denodenne...cely svuj zivot a museli se naucit adaptovat, prijmout svuj stav a zit dal. opet mi doslo, jak (i kdyz je to uzasne, moc nas to bavi a je to balzam pro telo) je asanova praxe vedlejsi a tak casto se zapominame na jine aspekty jogy, ktere nemaji s fyzickym telem moc spolecneho. ze "obycejna" lidska dobrota, vrelost, souciteni, otevrene srdce, naklonost, tolerance, trpelivost...jsou pro me hlavnim pilirem jogy*

po ceste do kathmandu jsme se stavili v mestecku libeznem, romantickem, tak davnem..

bhaktapur . je to jako vystrizene z pohadky, newarsky styl architektury, mesto plne temples, kultury, nabozenstvi, symbolu. bhaktapur je svetove dedictvi unesca, opravdu velmi specialni misto! samozrejme za to clovek take velmi specialne vysoce zaplati:) 

 

posledni den jsme travili nakupy, knihy, cd, kalendare, obleceni...posledni mnamkou momo*balili jsme a mentalne se pripravovali na odlet do delhi. v delhi jsme si naplanovali celodenni vylet zahrnujici: jama masjid mesitaindia branulotus-bahai temple,   krishna temple,  hamayun hrobku, narayan temple a counnaught place. bylo to bezvadne, hlavne, ze jsme meli taxi s klimatizaci, jinak bychom byli naprosto vyrizeni:) vzdy jsme byli v soku, kdyz jsme vystoupili z auta*nas taxikar Cheetan byl velmi informativni, vzdelany, hodny, nevnucoval se a behem nasich spolecnych prejezdu z mista na misto, jsme si nadherne popovidali. jeho rodina - 2 dospeli + 2 deti 14 a 18 let, ziji v jedne male mistnustce bez kuchyne (vari na varici) a o koupelnu se deli s dalsimi byty. mesicni najem plati 750kc. manzelka vydelava 1900kc mesicne a on asi trochu vic, ale nerikal presne. povidal o prumernych cenach statnich, privatnich skol, o platech lidi se vzdelanim...rikal, ze ti mladi klucici v hotelich, co uklizeji, spravuji, perou, donaseji jidlo...vetsinou pracuji 7 dni v tydnu, 12 hod. pracovni doba a vydelaji si kolem 1000kc/mesicne a recepcni na hotelu cca 5600kc/mesicne. samozrejme, indiea je velka, vsude to bude ruzne, ale obrazne nejak takto v delhi dle Cheetana. 

rano na letisti v delhi jsme se znovu setkali s Marti a jejim manzelem a vyrazili smer praha. let do istanbulu byl bezproblemovy, stejne jako 6ti hod. cekani tam. do prahy jsme doleteli pozdni odpoledne...vecer si clovek (nebo alespon ja osobne) prisel tak nejak mimo, telo, mysl...vyzadovaly odpocinek:) sobota probehla v zelvim tempu, adaptace po mesici, vybalovani...ted uz me hreje nedelni vecerni slunce a uz mi dochazi, ze jsem opet v cechach*dalsi cesta za nami a mnoho dalsich pred nami:)

OM NAMO NARAYANAYA OM NAMO NARAYANAYA OM NAMO NARAYANAYA OM NAMO NARAYANAYA OM NAMO NARAYANAYA OM 

ps: fotky jsou pres google, vlastni dodam brzy* 

 

Namaste!!!

8. unora v 7 rano usednu do letadla smer *SRDECNI ZALEZITOST = INDIE **

Naplanovala jsem si nekolik dni na aklimatizaci a usazeni se, pozdraveni se s matkou Indii; nez se vydam do Sivananda ashramu  na mesicni intenzivni kurz. V ramci tohoto kurzu se plne ponorim do jogove praxe a nebudu na mailu..v kontaktu. Po tomto kurzu me ceka necely mesic dozravani a zazivani vsech cerstve nabitych mouder, ktere budu zpracovavat a vstrebavat doufejme na nekterych, uzasnych plazich Keraly:)

Nevim dopredu jak vse bude probihat, ale pokud to budu citit, bude cas a moznosti, tak se s vami na techto strankach opet sejdu a podelim se o postrehy a poznatky.

At je vam dobre, at se dari, kultivujte svou joga praxi**

Mam vas vsechny MOC rada, vam oddana,

Lenka - Nirmala (jmeno, ktere jsem dostala pri zasveceni)

 

14. 2. KOVALAM, INDIE

 Namaste krasne duse, zdravim vas z Maticky Indie** Let byl naprosto bez problemu, v klidu a snadny, bez jakychkoli prekvapeni:) Hned jak clovek vystoupi z letadla v Indii, tak vi, ze je v Indii, ten specialni odor vas nenecha na pochybach. Ubytovani jsem mela zarizene pres kamaradku, ktera tady byla pred nekolika mesici. Majitel hotelu i ostatni, co se o me staraji, jsou naprosto uzasni, napomocni,pratelsti...

Je tady asi 35C a 90% vlhkost, ted u pocitace ze me jen leje - a to neprehanim. Je to asi tezke si to predstavit, kdyz tam mate -10* Nastesti ja si muzu jit skocit do oceanu a trosku se schladit. Slunce je tady velmi silne, tak si chodim uzivat vln az pozdeji a reknu vam, ze je to NADHERA. I kdyz clovek musi byt opatrny, spodni viry jsou opravdu silne, ja uz malem prisla o plavky nekolikrat. Je tady policie a hlida koupajici a vzdy piska hned, jak se nekdo vice vzdali. Kovalam je trosku moc turisticke na muj vkus a chybi mi tady ta "prava" Indie, ale to si uziju bohate pozdeji. Mistni lide jsou opravdu velmi otevreni, pratelsti a moc si uzivam jejich pohostinost. 

Nasla jsem si ajurvedskeho doktora a ten mi "predepsal" 5 procedur; od olejovych masazi rukama, nohama (teda to byla sila, ale super, velmi silne, hluboke), po masaz mlekem a ryzi (kuze je potom heboucka jak miminkovska), po shirodharu (kapani olejem/mlekem takovou specialni nadobou na vase celo, je to velmi zklidnujici a obcerstvujici)*proste se citim uzasne*s maserkama i doktorem jsme si vytvorili nadherny rodinny svazek:)

No uz jsem ale navstivila i indickou statni nemocnici. Prvni den jsem na plazi slapla na neco ostreho, ani nevim, co to bylo, asi triska...a kousek tam zustal. Pres noc to zrudlo, ztvrdlo, zvetsilo se a bolelo jako blazen. Dali mi antibiotika a vse je ted dobre:)

Predevcirem byl po cele Indii oslavovan svatek SHIVARATRI * Zucastnila jsem se ranni i vecerni PUJI a bylo to opravdu krasne a silne a hluboke. Samozrejme jsem se zkamaradila s dalsima krasnyma indkama, ktere me vzaly na Shiva prasad - specialni jidlo pozehnane ritualem - a byl to autenticky zazitek k nezaplaceni. Dostali jsme vsichni bananovy list, kam nam postupne nandavali z kbeliku ruzne dobrutky ve stylu kerala thali* Muzu jen rict: MNAM,MNAM, MNAM!!!

Mantry znely po celem Kovalamu 2 noci a 2 dny, jeste ze mam spunty do usi:) Nadherna atmosfera.

Projela jsem se uz i na motorce s indicky studentem, ktery mi ukazal okoli, fakt dobrodruzstvi, uzasne. Clovek zasne nad jejich ridicema, z venku to vypada jako chaos, ale opravdu to ma rad a citim se bezpecne (to pripisuju, az to bude cist maminka, tak aby nemela strach:)))

Uz mam sbaleno, sla jsem se rozloucit s mistnima a za chvili vyjizdim do Neyyar Damu  na jogovy kurz *

Ozvu se vam opet, az vyrazim na cestu do Madurai, Cochi, Varkala....

Doufam, ze vy se vsichni mate moc pekne, udrzujete svou jogovou praxi (nebo jakoukoliv uprednostnujete) a vyuzivate lekci, mouder a laskavosti mych pratel, kteri uci jogu, nebo webovych stranek, ktere vas provedou lekci.

 Mnoho vrelych pozdravu, objeti a lasky**

OM NAMAH SHIVAYA

lenka

 

 

 

po potřebném odpočinku, občerstvující sprše jsme vyrazily do města, omrkly jsme india gate, colabu a najedly se za doslova asi každá 30kč v jedné z místních restauraček, kde bylo jídlo vynikající, autentické, chutné a na nic si nehrálo.